Přidat odpověď

to já teda kafrám a tam, kde se kouří, s dětmi na návštěvu nechodím, max. rychle něco vyřídit mezi dveřmi a jít... proto ani moc k nim s dětmi nechodím, ještě tak na chvilku o Vánocích
je mi jasné, že chyba není na mém přijímači...

už dřív se vynořil jiný problém: paní si zlomila nohu a byla nemobilní - zavřená doma se nudila na nejvyšší míru a svoji frustraci a pocit opuštěnosti si vybíjela na mým tátovi, který byl samozřejmě přes den v práci...
táta mě tenkrát poprosil, zda bych za ní čas od času nezašla, když jsem stejně s dětma doma...
moje slušná leč neprokompromisní odpověď byla NE - měla jsem tehdy jedno čerstvé a jedno odrostejší miminko (holky jsou od sebe necelý rok a půl), kolem sebe velký barák, zahradu, hospodářství a naprosto jiné starosti než dělat společnost a posluhu znuděné a protivné "nemohoucí" paní
v té době jednou přišli na návštěvu oni k nám - jenže okolo půl osmé-osmé večer, já dávala zrovna děti spát, Drahouš ještě v práci... fakt jsem neměla ani čas ani náladu se jim věnovat, i kafe by si museli uvařit sami - tenkrát se děsně naštvali a urazili (především paní) a od té doby se jí sem nechce už vůbec