Tak moje letošní velikonoční dilema má nepříjemnou dohru. Byli jsme dodatečně zbytkem rodiny seřváni, že to jako ne, neslavit Velikonoce. Muž se mnou dokonce nemluví, ačkoli on se z toho vyvlíkl úplně, jel si na výlet, to já byla celej den zavřená doma a bála se jet i jen na obvyklou vycházku s kočárkem. Já jsem prý měla otvírat pokorně koledníkům a nechat se seřezat, protože se to tak dělá. Já už nic nechápu. Jemu to k srdci nikdy nepřirostlo, mně to nikdy k srdci nepřirostlo, ale jo, my se necháme od okolí "zpracovat" a budeme to slavit. Panuje u nás hodně nepříjemná nálada, ještě nevím, jak se k těm příštím Velikonocím postavím. Asi budu už nyní se značným časovým předstihem hledat, kdo mi poskytne na Velikonoce 2013 azyl bez návštěv a pomlázek.