TOhle je teda fakt náročná diskuse!!
Má smysl děti do něčeho strkat? - co se týká vzdělávání se?
Beru to globálně. Baví každé dítě samo od sebe - ne jen na začátku, ale i nadále učit se pořádně uklízet, poskládat si oblečení? Vyčistit si zuby? Některé určitě ano. Naše děti ne. Ale místo toho by si klidně celou dobu četli. A to i místo násobilky, písemného dělené, trénování psacího písma atd. Ale kdyby neuměli číst - starší se do toho nahrnul sám, mladšího jsem to musela trochu "dostrkat"... Pamatuji si, když jsem staršímu poprve dala do ruky sekeru - měl asi dva tři roky - nadšený. Pak jsme ale došli k tomu, že se s tím musí fakt pořádně sekat - to už byl trochu starší. Nuda, otrava, protože to nešlo. Takže jsme na tom pracovali - ač nebyl vůbec nadšený. A teď to dělá rád a sám - a dobře! Já to vidím komplexně, že to není jen o klasickém vzdělávání ve škole, ale o celkovém učení se procházet životěm co nejlépe. A já se rozhodla, že v tom svým dětem prostě budu pomáhat, i kdyby to třeba znamenalo to, že jelikož vidím trochu dál, tak prostě některé věci musím předložit tak,že se dělat budou, i když to není zrovna žádná zábava a moc se jim do toho nechce - právě proto, že to jsou stavební kameny pro další věci, což třeba později pochopí. A jsem moc ráda, že máme tak hezký pevný vztah mezi sebou, že nám to funguje. Třeba připomenu Willymu, jak je fajn, že jsme vydrželi s tím učení čtení a on mi dá za pravdu, a pustí se do toho, co mu předložím, že je další věcí, kterou je potřeba se v životě naučit. Pormiňte, že tak dlouze a možná od věci.