vybavim si, jak lezim v male nemocnici a kousek od meho pokoje je jeden velikaansky pokoj... jsem zvedava co tam je, tak se tam podivam a nevidim nic jineho nez des a des. Je tam hodne starych lidi, kteri jenom lezi, jde odtamtud" hrozny zapach a dost casto odtamtud vezou vozik s prikrytym clovekem..... to se stalo v 80 letech. Jak to tam vypada ted nevim, ale zajimalo by me to. Bohuzel mame v rodine problem u jednoho clena rodiny a vzhledem k tomu, ze ma jenom jedno dite, ktere ma sam male deti, pracuje, zit s nima nemuze, protoze by to pro celou rodinu skoncilo asi dost tragicky, uz jednu zkusenost maji. A bude se resit nasledna pece po propusteni z nemocnice.
Moje mamka se starala o svoji maminku v posledni fazi onkologickeho onemocneni a v momente, kdy babicka nebyla schopna dojit na zachod, byla opravdu v hroznem stavu, mamka delala co mohla, tak si sama pozadala, ze chce na LdN. No bylo to tam proste divne, vedle lezela pani, ktera taky umirala, prostredi se mi nelibilo, prislo mi to, jakoze na tehle lidech uz se muze setrit. Podle me je dulezite prostredi, a nemusi to stat majlant a zajem. Proste jenom lidsky zajem o danou osobu, popovidani, vyslechnuti.
Obdivuji vsechny kdo tuto praci delaji, protoze ja bych to nedala i kdyz jednou budu sama stara a nemocna a buh vi co jeste a mozna i blazniva
.