Přidat odpověď

Janoow,

mno já Ti nevím, ale myslíš, že /citace zakladatelky/:

moje dítě trpí na záněty středního ucha, kašle, rýmy.

To Ti připadá jako běžná věc?


A dále:
Protože kdyby mělo mé dítě tak vážné problémy s imunitou tak je mi fuk co si ostatní myslí.

Ano, to je fuk Tobě. Mohu Tě ubezpečit, že když se mé dceři v lednu druhé třídy objevilo autoimunitní onemocnění (a v dubnu měli začít se třídou jezdit na plavání), tak mne teda sakra zajímalo, co si o tom ostatní myslí. Než se vůbec zjistilo, co to dcera má a bylo to potvrzené, trvalo to asi do března a když tedy těsně před tím, než na to plavání měli začít jezdit, tak byl vydán zákaz a ten zákaz byl pro VŠECHNY velmi krutý, pro dceru nejvíc, bo se těšila strašně, těšila se, jak se plavat naučí.
Myslím, že si nedovedeš představit, co takovej rodič prožívá, protože by strašně chtěl dopřát dítěti plavání, aktivitu /výlet/ se školou..nedoveš si představit, co rodič prožívá, když ráno doprovází svého druháka do školy, před školou je přistavený bus, v něm celá třída dítěte, ovšem postižené dítě místo toho jen smutně kouká a jde do šatny a pak do jiné třídy. V šatně pak to dítě polyká slzy.

A Ty v klidu napíšeš zakladatelce toto:
Až budou jezdit ve druhé třídě ve škole plavat, budeš hledat ty samé důvody???

Nebo tohle:
A jedna meziotázka: Proč jsi tedy svoje dítě už dávno nenaučila plavat? Bylo by pak po problému.

Své děti učím plavat už šesetnáctým a jedenáctým rokem. Zatím se mi to nepovedlo. Ne každej to naučit umí a nemusí být vždy chyba v tom rodiči, že. Já bych teda jasně řekla, že u nás je kurvauž jaxi chyba v těch dětech, ne v jejich matce.