Přidat odpověď

Je těžké o něčem mluvit když jste to nezažili a nevstoupili do toho do hloubky .Když zjistili že můj otec má rakovinu byla už bohužel v posledním stádiu ale pro velké bolesti mu udělali jako první pomoc vývod ze střev(rakovina tlustého střeva)šel domů bez další léčby na dožití a my se učili s tím žít jenže nádor se rozšířil a na močák a museli udělat i nefrostomii vývod na močák .Po této operaci šel na ldn Domažlice a já jsem se prvně seznámila s tímto tipem zařízení .Na povrch jsem to vnímala jako hnusné odělení kde se nestarají a kašlou na to .Tak jsem jezdila za otcem po práci každý den 60 km a začala jsem se starat jako sestry poprosila jsem je jak mám převlíct postel jak otáčet jak manipulovat s tatkou a najednou jsem zjistila že chyba není v sestrách že nemají do čeho je převlíct že musí s určitým materiálem vystačit celý měsíc.Jejich málo a nestačí vše,proto jsem zakoupila podložky mastičky na proleženiny .A začala hledat na internetu jaké jsou pomůcky kde je sehnat Dokonce jsem se spojila s firmou která vyrábý pomůcky pro stomiky .Zašla za domácí péčí jak mohou pomoci naučila jsem se plně starat o otce a s pomocí jich všech jsem dokázala ulehčit poslední chvilky svému tatkovi a tím chci říci že je potřeba více lidí na to aby jste něco dokázali personál na ldn ,domácí péče atd.Není vše jen na jednom zažízení.A všude se najdou dobří lidé jen to chce hledat a nevzávat se