Přidat odpověď

Já to měla podobně s prvním dítětem. Byla jsem teda doma 3 roky, pak ještě další 3 roky pracovala od 6 do 2… ale v 90. letech jsem začala „dělat kariéru“, to byla doba neomezených možností, a dneska jsem za to ráda. Náš vztah se synem to naštěstí nenarušilo, babičku miluje taky, ale ona je holt ta pečovací a porozumění hledá a najde spíš u mě. Takže toho nelituju, i když se na mě některé ženy tenkrát dívaly skrz prsty, ale ty jsou dnes vesměs nezaměstnané nebo pracují někde za pár tisíc za špatných podmínek.