hele, možná taky nebylo. já mám bráchu o rok mladšího a v dětství to bylo jen o tom, že jsem ho měla na starosti, protože byl "malinkej"
Navíc on měl pocit, že mě musí pořád "dohánět", to se mu podle jeho představ asi moc nedařilo, jak před několika lety řekl. Od té doby, co se oženil, se s ním fakt nedá mluvit. Nekomunikuje téměř s celou rodinou. Když byl dědeček nemocný a pak umíral, vůbec ho to nezajímalo, za ním do nemocnice vůbec nepřijel. Nezajímám ho já, moje rodina, naši, ani babičky. Aby zavolal aspoň naší mamce k narozkám, to ani náhodou...
Mám z toho akorát špatný pocit.