Přidat odpověď

Minulost se samozrejme taky hodi.

Ale kdyz se tak na tu minulost podivame: kolikrat je prepisovana?

No, jen za MEHO ZIVOTA trikrat. Tak jaka vlastne plati?

A tak je to s prevaznou vetsinou vselijakych biflovacich znalosti. Zrovna nedavno jsem si povidala s jednim 16 letym klukem o druhe svetove valce. JA jsem se o ni ucila ve skole za komunistu. Dneska ´jsou fakta podstatne jina.... O teze valce.
Podivejme se na mapy. Kolikrat se za muj zivot zmenily hranice a nazvy statu - napr. v Evrope. Nerku-li hlavnich mest. Vsecko mam nabiflovane - ted to musim hledat stejne jako zacek, ktery o mape v zivote neslysel. A tak to jde jedno po druhem.
Pro vyuku jazyku jsou dneska rovnez jina pravidla - co je dulezitejsi? Naucit se odvazit se mluvit, nebo plivat slovicka, ktera za tyden zapomenu - a ktera ani nedovedu pouzivat v kontextu?

Ja jsem proste po dlouhych zkusenost pro to, aby se dite s radosti ucilo neco, co ho zajima, my mu k tomu pomahali prostrenym stolem, kde si vybira, a podstrkovat mu vybrane kousky, ktere prehledlo. A kdyz to nedoji vsecko, nic se nedeje. Strcime mu tam zas neco cerstvejsiho a novejsiho, cimz ho nalakame. Trenovat touhu po znalostech, logicke mysleni, uceni hledat ty znalosti sam, kdyz mi nikdo nepomuze, a vedet, kde je najit. Nejdriv s pomoci, pak sam.