Přidat odpověď

Já nevim, třeba maj jiný lidi myšlení jiný, ale já si prostě nemyslím, že tohle by byl nutnej a efektivní způsob. Vidím to na sobě i na dětech. Spíš je to způsob zažitej než cokoliv jinýho.
Já angličtinu fakt neumím a to málo co učím děti se učím víceméně spolu s nima- pomocí různých videí, nahrávek, atd. Mám pocit, že jsem se za tu dobu naučila z toho jazyka víc než ve škole. Tam jsem uměla všechny tyhle věcičky, ale tvorba věty mi trvala sto let. Teď jsem až překvapená, jak sponátnně občas říkám to, co už mám dobře naposlouchaný (ne konkrétní věty, ale konkrétní typy vět) a co mi u toho poslechu dochází (bez vysvětlení- i když- přiznám se, že se chlapa občas zeptám, jestli jsem to pochopila správně, ale i to mi připadá účinnější než kdyby on mi nejprve řekl: Tvoří se to tak a tak a já bych tvořila.