Přidat odpověď

Syn se takhle bál zubaře, pan doktor si navíc před ním neodpustil poznámky o výchově a tak, prostě změnili jsme doktora a bylo to dobré. Sice mu strach zůstal, ale nechal se v pohodě ošetřit a tak. Teď už je velký, k zubaři sice nejde s žádným nadšením, ale v klidu. Z ostatních doktorů nikdy tak strašný strach neměl. Má to ale po kom mít, manžel má v kartě napsáno, že má syndrom bílého pláště, ten vleze do čekárny a je na infarkt a tohle má prostě někdo v sobě a rozumem to neovlivní.