Přidat odpověď
Ne, ale o tom kolik dětí by mělo být ve třídách, aby učitelka zvládla i ty integrované, třeba i seznámit děti s tím, že mají spolužáka s tímto problémem a jak reagovat, když něco nastane(třeba epileptický záchvat)aby byly seznámeny s tím, že jsou děti, které potřebují určité ohledy nebo já nevím jak to říct jinak.
Podívejte se, v době, kdy chodili do školy moji rodiče, tak postižení byli absolutně segregováni, v době kdy jsem chodila do školy já nebo můj o 8 let maldší bratr, tak to bylo to samé, v době kdy začala chodit do školy moje dcera, tak byla integrace v plenkách(tady v Čechách). Nebyly žádné zkušenosti, jak se k těm dětem chovat. Já vim, že to z ní divně, ale člověk si prostě na všechno musí zvyknout. Ze začátku bojuje s předsudky, ale postupem času mu ten spolužák s DS nebo na vozíčku připadá normálnější a normálnější, až si na něj zvykne tak, že na jeho postižení úplně zapomene a bere ho naprosto normálně.
Můžete namítat, že u normálních dětí jejich třeba problémové chování nikdo tak přísně neposuzuje, asi máte pravdu, ale bohužel to je realita. To jsou právě ty předsudky a aby je člověk odboural, tak to chce informace, informace a zase informace.
Rozumíte mi?
Předchozí