Přidat odpověď

Pawllo,
nemusím si to představovat...já to tak trochu žiju, i když oficiální diagnózu nemám (ani já, ani mé dítě).....takže chápu, jak je to ubíjející....a taky cítím ten rozdíl, před sedmi lety jsem byla za psychopata, dneska jsou lidé ochotní přijmout, že při respektování určitých pravidel můžu zcela normálně fungovat .
Je to hodně o trpělivosti, hlavně od těch, kterých se to přímo dotýká, protože musí čekat, až se společnost změní a musí pro to i dost udělat....pořád dokola opakovat, vybojovat si každý krůček vpřed....
Mně třeba tahle diskuze zase přinesla pár nových informací, ale pořád budou nové a nové nezodpovězené otázky a situace, kde člověk šlápne vedle....