Přidat odpověď

To sis dala, lézt s takovým problémem na tenhle skrz na skrz levičáckej server
Já tě chápu. Nadřízený byl už vyhořelý, stěžoval práci, znemožňoval výsledky, zpomaloval posun firmy. Pokud jsi vyčerpala všechny možnosti, jak ho povolat k tomu, aby dělal, co má, pak je v pořádku, že jsi šla výš. Pokud bys nebyla v právu, on by si to u vedení jistě vysvětlil a průšvih bys měla ty.
Jenže jsi zjevně v právu byla a teď má někdo dojet na svoji neschopnost. Je jasné, že po delší době na jedné pracovní pozici mají lidé tendenci k takzvané "provozní slepotě", usazenosti, pohodlnosti... To je celkem běžná věc a i ty si budeš muset dávat pozor, aby se ti to nestalo. Jako my všichni, kdo děláme za soukromé peníze.

Podle mě, pokud má někdo dělat šéfa, pak k tomu má být kompetentní. Má zvládat svoji práci a být dobrý ve vedení lidí. Pokud není, nemá tam co dělat. Jeho setrvávání na místě, na které nemá schopnosti, energii či cokoli potřebného, poškozuje celou firmu a tedy i tebe. Pouze ve státní správě to může klidně chodit tak, že nadřízený zůstává, kde je, bez ohledu na to, zda je tam něco platný. Třeba jen proto, že je hodný, má děti a hypotéku apod. Plat stejně z našich daní dostanou, tak co by se starali, zda někdo dělá, co má. Soukromá firma se musí uživit i v konkurenci a tak si toto uvažování nemůže dovolit. (Mimochodem vsadím se, že taková Pawlla jistě dělá ve státní či veřejné organizaci.)

Kdyby tvůj příspěvek byl napsaný pouze do prvího odstavce, tedy ve smyslu jsem chvíli v práci, ale nadřízený mi ji komplikuje svojí neschopností, zajímalo by mě, co by ti ostatní poradili... Bachovy esence na nervy? Farizejky.