Lído - já do kurzu chodím, ale ne na individuální, ale do skupiny, kde jsou jen a pouze dospělí. Nikdy by mě nenapadlo se učit motýla - jako k čemu? Ale tam se učíme všechno, všechny styly, procvičování /protože pořád je co procvičovat/, dechový distance, skoky /teda ne z můstku, ale normálně z bloků, otočky, potápění, záchrana tonoucího - prostě kde co. Ale chodí tam i holky a kluci, který třeba plavali od 5ti let, pak došli do určitého věku, přestali, pak měli děti, neměli čas a když začaly chodit jejich děti plavat, tak zjistili, že by chtěli taky. A na ně já mít nikdy nebudu, protože mi chybí to dětství, kdy dítě jednodušeji tu vodu vnímá a snadněji s ní splyne. Chodí tam kluk, který přestal v sedmnácti plavat, byl jak tyčka, teď mu je 30 let a přibral 40 kg. Po čas získal ve vodě zase tu svou původní eleganci a je tam jak ryba. Říkají, že moje prsa jsou krása, elegance, ladnost, pohoda a lehkost. No jo - asi jsou, ale pořád je to pro mne neskutečná dřina, není to uvnitř, je to navenek. Štve mě to - já toho kraula předpisově snad nedám nikdy.