Přidat názor k článku Blízké setkání (s porodníkem)

Pokud mám uvést vlastní zkušenost.
Před porodem jsem přečetla vše co se mi pod ruku dostalo. Vybrala jsem si co pro mne bylo důležité a sestavila jsem si porodní plán. Zkusila jsem ho ukázat v naší porodnici - některé věci nebyly možné, protože odporovaly zdejším zvyklostem, jiné by možná možné byly, ale to se uvidí až na to dojde. Rozhodne doktor, diskutovat se mnou nikdo nebude – protože oni mají zodpovědnost. Né já.

Nechtělo se mi jít do již předem konfliktní situace a tak jsem se rozhodla porodit tam kde jsou všechny body z mého porodního plánu nabízeny již zcela automaticky všem rodičkám.
S pečlivě sesmoleným plánem jsem si nakonec mohla tak akorát utřít čelo, protože porod se zkomplikoval a bylo nutné použít kleště.

Přesto, nerozhodla jsem se a nerozhodla bych se pro porod doma né z důvodů možných komplikací, ale protože prostě na něco takového nemám dostatečné sebevědomí.
Nemám pocit, že by tu děvčata „domorodky“ dělaly této alternativě nějakou reklamu, nejvíce argumentů proti (velmi věcně a neemotivně podaných) jsem si já osobně vyslechla od PA, která u domácích porodů asistuje.
Za sebe a své dítě odpovídá dle mého názoru pouze a především matka a pokud je tuto odpovědnost schopna přijmout v plném rozsahu i během porodu, nevidím důvod proč by jí v tom mělo být bráněno.
Pro sebe bych si do budoucna přála aby se i v té naší porodnici začali k rodičkám chovat jako ke svým klientkám, opustili své piedestaly a snížili se k diskuzi.

P.S.:
1) Knihu pana Marka mám a líbila se mi mnohem více než jeho burcující příspěvek nahoře.
2) Johanka 9.1. zase porodila, zase doma. Je to kluk.