Přidat odpověď

Angrešte,
docela jsi mě překvapila svými radikálními, lehce anetickými postoji

"....lustrovat soukromí svých zaměstnanců a poté v pozici poloboha rozhodovat... o tomhle tady přece nikdo nemluví.

Na pracovišti, kde je nutno zajistit provoz 24/7 a nejedná se o 8-mi hodinové směny, nýbrž o 24-72 hodinové služby v tahu, je docela fajn, když se mohou lidé domluvit, protože každý má někdy nějaké dny, kdy se mu služba nehodí - ať už má jeho babička 100. narozeniny, nejlepší kamarád loučení se svobodou, oblíbená štětka v bordelu 50% slevu na služby každé 1. pondělí v měsíci a nebo jsou vánoce a děti doma čekají na ježíška (a na maminku).
A je zcela běžné své nároky vznášet, tím (dle Tvých slov) tedy předkládat ostatním své soukromí a snažit se dohodnout. Protože samozřejmě může služby randomizovaně rozepisovat počítač nebo sekretářka primáře a zasáhne to všechny, každému to dříve nebo později naruší jeho plány, jeho soukromý život. Nikdo nikoho nelustruje, kdo chce nějakou změnu/dočasnou úlevu/výhodu, aktivně předloží svůj důvod. A bývá dobrým zvykem vyhovět, pokud můžeš, protože příště budeš potřebovat vyměnit službu ty a bude tě mrzet, když na tebe kolegové udělají dlouhý nos.
Ještě jednou se ptám: máš s nepřetržitým provozem osobní zkušenost, nebo jen tak teoretizuješ od klávesnice?