Přidat odpověď
Já zkusila něco jako paradoxní terapii, když to občas zkusí (v průběhu 2. roku), tak mu důrazně řeknu NE, řeknu mu, že to bolí a nedělá se to (moc tomu nerozuměl - slovům, ale to nevadí) a objala jsem ho (ale pořád jsem se tvářila smutně - autenticky) a ptala jsem se, co ho trápí - v podstatě vždy jsem to převedla do mazlení, někdy i do pevného objetí, ale ne nijak dle metody pevného objetí, ta mě děsí, prostě podle mého instinktu. Malej nikdy nikoho nekouše, nebije, nekope, tak buĎ se to potkalo s fajn povahou, nebo to nějak zabralo... (ale kňourá, je fňukálek)
Předchozí