Jeden můj příbuzný byl takhle dlouho sám. Je opravdu hezkej, samostatnej, v práci úspěšněj, dost společenskej, žádnej maminčin mazánek. Prostě čekal fakt na tu pravou lásku
. Asi to není typ, co se snadno zamiluje.
Takže mě to extra divný nepřijde, chápu, že to může mít důvod. Spíš by mi vadilo, kdyby takovej chlap bydlel ještě u rodičů (nebo spíš kdyby se rodiče o něj nějakým způsobem starali), nebo kdyby tam byly nějaké jiné "varovné" signály, že tohle není zralý člověk.