Přidat odpověď

Podobné verbální excesy řeším následovně: Chceš tu fakt ječet a ztrapňovat se? OK, klidně se tu vztekej jak dvouletý batole, dětej ze sebe troubku, který neumí věci řešit v klidu, ale počítej s tím, že z tebe budou mít lidi akorát srandu....
Jo, a zavři prosím dveře (doma), je mi trapný na tebe koukat. Venku oznamuji, že odcházím, neb se za "trapáka" stydím (ale venku se nám to vlasně obvykle vůbec nestává).
Pokud jekot pokračuje dále, jen suše oznámím, že si ubírá čas ze svého volného času a nebude již prostor na TV apod. Vše DODRŽÍM!
Večer se o všem snažím trochu popovídat,jak se cítil, proč si myslí, že to řevem vyřeší, jak to vidím já a ostatní cholerici v rodině (a že jich máme). Snažím se vysvětlovat, jak uječeného hrubiána nebude brát nikdy nikdo vážně, a to i tehdy, když bude mít pravdu! Navíc si ho časem někteří "dobráci" budou vychutnávat a cíleně ho provokovat, načež budou mít srandu z toho, že vylítne, jak čertík na pérku. S 10 - 11 dětmi se dá už moc pěkně pokecat.