Pomohli postupně, nejprve zaplatili svatbu, naši mi platili stavební spoření, které jsem vyzžila k úvěru a platila sama. Tchyně nás u sebe 2 roky nechala bydlet (pro mě utrpení) a pak ukecala někoho na bytovém odboru,aby nám přidělil byt - no, 1+1 s umyvadlem, bez teplé vody
takže rekostrukce a celé vybavit - rodič edali dohromady asi 70 tis a tím nám přispěli. Později jsme od tchána, který dědil, dostali i auto a nechal nás bydlet ve svém bytě jen za služby. Ceý jsme si ho zrekonstruovali, ale je jeho. I tak jsme za to rádi, neplatíme nájem, takže super, tak velký byt bysme jen tak nezaplatili. Ale ještě před 3 lety jsme byli se dvěma dětm v 1+1.
švagrové rodiče byt koupili, ale taky rekosntrukce byla nutná, ale je to nesrovnatelné, když člověk nemusí investovat do koupi a zavázet se na deset nebo víc let.
Vydělávám víc než slušně, ale se všemi půjčkami na rekonstrukce, auta apod si moc nevyskakuju. Ale druhý brácha koupil byt před rokem a má plnou hlavu starostí, pořád počítají peníze, je to opravdu starost.
Sama svým dětem spořím už teď, když jsou malé. Chci pro ně trochu jiné starosti a do začátku jim to trochu ulehčit.