Přidat odpověď

1/ Zatím bych do ničeho "uměle" netlačila, časem na to přijde sám, že některé věci se musí naučit, i když ho nebaví.
2/ Dopřála bych synovi čas, aby si mohl minulé zážitky srovnat sám v sobě, později brala "mezi lidi", ale nechala ho klidně pozorovat zpovzdálí, zapojení se do kolektivu bych nevnucovala.
3/I mně školní tělocvik dokonale otrávil kolektivní sporty. Moji synové(3. a 6. třída) jsou taky "dřeva". Vysvětlila jsem jim, že v Tv se mají snažit, jak jim to nejlíp jde, neflákat se, ale že na známkách z Tv svět nestojí. A že pokud se jim někdo posmívá, že jsou pomalí/nešikovní, jen tím ukazuje, jak je sám pitomý. Protože nikdo není dobrý ve všem - "Jarda rychle běhá, ale ještě ve třetí třídě neumí pořádně číst, Petra je šikovná v gymnastice, ale dělá jí velké potíže matematika, no a Mates vyhrává matematické olympiády, má skvělou mechanickou paměť a dobré logické uvažování, ale zas neudělá kotrmelec a při běhu zakopává o vlastní nohy." Každý má něco, v čem vyniká, a něco, co mu nejde. A posmívat se někomu, že mu nejde zrovna to, co já zvládám hravě, může jenom naprostý idiot.