Přidat odpověď

tak mne považovali cca do 6 měsíce těhotenství za známku přechodu. Naši se brali lehce po dvacítce a deset let čekali na miminko, které nepřišlo. Adoptovali si tedy za pár let moji starší sestru, coby 6týdenní miminko a byli šťastní. Jenže po dalších jedenácti letech mamka přestala menstruovat, no bylo jí 43, měla nějaké zdravotní potíže, obezitu... zkrátka lékaři to vyhodnotili jako předčasnou menopauzu.Paradoxem je, že byla zaměstnaná přímo ve fakultní nemocnici. No jenže začala tloustnout, takže léky hubnutí(máte křečové žíly, musíte zhubnout! ) no psal se rok 1973...nakonec někoho chytrého napadlo poslat ji na gyndu a byl to začátek sedmého měsíce těhu. Bylo prý děsné psycho, protože je strašili různými druhy postižení, jako následku těch "hubnoucích praparátů",slepotou,hluchotou,absencí končetin... uf. Nakonec císař a zdravé miminko 3,40 kg a 51cm. Návštěvy žádné, byl tam prý jen takový otočný telefon na chodbě a když se ten tel.automat natočil na bok, dalo se tou dírou ukázat i kousek mimina. Bohužel maminka se ze mne dlouho neradovala, za dalších 8 měsíců jí diagnostikovali rakovinu prsu, na kterou po dvou operacích zemřela o další dva roky později. Naštěstí mám skvělého taťku, který mě vychoval za pomoci mé sestry a byl mi mámou i tátou.