Přidat odpověď

Zažila jsem devatenáctileté i čtyřicetileté těhotenství. Poprvé to bylo za socíku, kdy nějaký proklientský přístup neexistoval, a přesto se mnou nikdo nejednal jak s mladým blbečkem a zakladatelka si může najít pracoviště, kde se případné poznámky prostě nedějí.

(mmch teď rodila má kámoška v 32 letech, což je dobrej věk a měla štěstí na fakt debilní PA, byť byla v optimálním věku)

No a jako čtyřicetiletou maminu mě fakt nezajímalo přemejšlet o tom, jestli nějaká jiná mamina má maturitu.. nebo je jí 27, ono to jde jednak blbě poznat a druhak to fakt nikomu játra nerve.

Teď jsem se coby matka na opačném věkovém limitu seznámila s maminkou kamarádky mé dcery, které je 25 let. Prochechtaly jsme odpoledne, nicméně její názory na to, co má (nemá) šestileté dítě jíst, pít a jak se má vychovávat, byly naprosto nekompromisní... moje teda ne:)

Teď jsem coby matka úředškoláka učinila