Přidat odpověď

3,5 dcera do tří zlaté dítko. Nyní období vzdoru, je chápavá přesto nepomohlo vysvětlování a neplácání, plácání (z ujetých nervů) taky nepomohlo, takže oplácíme stejnou věc stejnou s poznámkou. Mě to bolí nedělej to(vím co jde dělat), udělá to (třeba mě plácne, kousne atd.) řeknu jí, že se teda budu bránit, že každý kdo je šikanovaný a bitý má právo se bránit (za blbečka svým dětem fakt nebudu, aby mě omlacovaly, já je taky neomlacuju jen co jdu kolem) takže vrátím stejně, ale použiju dost velkou sílu, aby to stačilo jednou, protože se mi to fakt hodně příčí...a namísto dseti plácanečků, radši teda když už musím, dám jeden pořádný, ať je to vyřešeno. Následně protože je pláč, tak nabídnu náruč, a pak to rozeberem, že to bolí, nedělá se to a musí očekávat reakci druhé strany, že nikdo nemá právo nikoho jen tak bít a že se druhá strana taky asi bude bránit a něco může slíznout. Ale, že pokud někomu ublížím, očekává se omluva a druhá strana ji může a nemusí příjmout atd. atd.

Nevím jestli je to dost "rodinně" výchovné, ale nám to zabralo a kupodivu začla respektovat i ostatní živé tvory, které opravdu hodně trápila. Nejsem zastáncem mlácení (jako nás bili rodiče), ale zase ne výchovy "pepíčku nebij maminku" a pořád dookola a pepíček, protože ho nikdy nic nezabolelo tak maminku mlátí a vesele se směje. Plácance si šetřím na vyjímečné chvíle, jako je tahle obranná, nebo strkání prstů do zásuvky:). Bylo mi to sice celkově líto, že jsem nedokázala dostát svému závazku (jako hodně bité dítě), že své dítě nikdy neuhodím...ale možná nový trend ve výchově naprosto bez fyzických trestů není pro lidské mládě to přímo ořechové, zvláště ve věku kdy má IQ jako border kolie (nejinteligentnější ze psů)a není tedy zmenšený dospělý s jeho IQ a chápáním.