Přidat odpověď

Řeknu to tak, že výplata, kterou jsem ochotná akceptovat se odvíjí od více aspektů.
Člověk musí sečíst výhody a nevýhody a dle toho se rozhodnout.
Já jsem si představovala, že budu mít plat vyšší než mám, ale zase jsem se obávala, že děti skoro neuvidím, že budu pracovat od nevidím do nevidím... bála jsem se, jakého budu mít šéfa, jestli budu mít fajn kolegy, jak daleko budu dojíždět či docházet... a hlavně, aby to byla práce, kde mě nebudou nutit do kréd typu pravý čas pro obchodování začíná u prvního NE, které řekne zákazník"
Nakonec mám práci, o jaké se mi ani nesnilo. Mám naprosto skvělou vyhovující pracovní dobu, tak abych zvládala vidět i děti a muže... Mám skvělé kolegyně v kanceláři, příjemnou vedoucí, příjemného vedoucího, pro kterého hlavně pracuju, zázemí státní instituce, 25 dnů dovolené, stravenky s poměrně vysokým příspěvkem zaměstnavatele, hodně práce, takže se nenudím, ale zároveň když nestíhám, tak na mě nikdo neřve a nestojí "nade mnou s bičem". Modlím se, abych tuhle práci měla i po novém roce a ještě minimálně pár let dokud jsou moje děti malé a stojí o to být se mnou. Platově jsem ale nad 10 tis. a po zkušebce dostanu trošičku přidáno- pod deset bych tuhle práci na 99% vzala jen na nezbytně nutnou dobu, - pár týdnů po nástupu mi volali z práce mých snů - nabídka práce - ale odmítla jsem, protože bych neviděla děti... ale měla bych více peněz... dokud neživoříme a není potřeba "hloubit zlaté doly" na úkor rodiny, tak jsem raději za líp vyhovující práci s nižším platem.