Přidat odpověď

Magrato, myslím, že narážení na zákony jako mantinely je už extrém.
V běžných situacích by se snad člověk měl chovat správně i bez znalosti zákonů a toho, co mu případné přestoupení zákonů může způsobit.

Nemám na mysli administrativní záležitosti (formulář xy odevzdej do data z, nos po kapsách občanku jinak mulisy bulisy), ale spíš takový ten obecný respekt k člověku, přírodě, majetku.

Ohledně násilí u bitých dětí – každé (i nebité) dítě občas někoho praští, ale spíše si nechá vysvětlit, pochopí, proč by to nemělo dělat a frekvence takových výpadů spíše ubývá.
Bité děti se většinou domnívají, že nesmějí ubližovat, protože by "dostaly na zadek". Čili když se autorita nedívá, tak je to v pohodě. A když se to provalí, cítí se často ublíženě ("nevěděl jsem, že se koukáte, jinak bych to nedělal"). Setkala jsem se opakovaně tím, že fyzicky trestané děti prostě nikdy nepochopily, ŽE je nesprávné ztřískat druhého, pokud chtějí jeho autíčko, natož PROČ.

Vlivů podporujících/tlumících případnou agresivitu a chování je samozřejmě víc, také jsou lidé vrozeně více či méně agresivní.
Taky je otázka, co je cílem výchovy každého z nás.

"Moji sestru nikdo nikdy nekousal a ona mi prokousla ruku..."
Co tím chceš říct? Něco jako "můj devadesátiletý dědeček kouří od 13 let krabičku denně a je zdravej jako řípa"?