Přidat odpověď

Doba je divná, jak napsala Arsiela a ještě divnější je, že některým lidem tady na diskusi přijde normální platit rodičům za hlídání - tedy pokud je děti nezneužívají každý den.
Kdyby tu někdo položil otázku, jestli je normální aby staří rodiče za pomoc mladým platili, zvedla by se vlna pohoršení ve stylu: to je nelidské.
Já ale rodinné vztahy beru že by měl být oboustranný zájem a pomoc, ne že staří nechají mladé ve všem vykoupat a ve vysokém stáří budou očekávat.

Kecy ve stylu: my jsme si už děti odchovaly, vaše děti jsou vaše děti - je šílenství, když to tady někteří předchozí generaci doslova žerou a papouškují to tady na diskusi. Nikdo téhle generaci většinou děti nonstop na hlídání nedává, problém je, že oni nechtějí hlídat často vůbec, nemají zájem o kontakt v vnoučaty,je to pro ně opruz.

Tahle generace vyrostlá za totáče si většinou zvykla brát - od vlastních rodičů, kterým se ve dvaceti pověsili s dvěma dětmi na krk a musel hlídat v okolí kdekdo, babičky tetičky, hlídaly místo školek, vyzvedávaly ze školek, družin, děti byly zcela samozřejmě na prázdninách u prarodičů a považovalo se to za samozřejmé. Ve čtyřiceti měli tímhle stylem jak hezky řekli odchováno a o patnáct let později se pořád ještě necítí dostatečně realizovaní, že by si udělali čas na vnoučata, která jim děti kolem vlastní pětatřicítky zodpovědně pořídily. Zodpovědně proto, že se rodičovství odkládali, aby měli vlastní bydlení a neviseli rodičům na krku, jako to oni udělali těm svým.

Jak si někdo zvykne v mládí brát, později už se mu prostě dávat nechce, i kdyby hlídal jen z desetiny tak, jako bylo hlídáno jemu.