Přidat odpověď

Grainne,

mně jen ta Tvoje "jistota" připadá dosti úsměvná, protože opravdu JISTÝ si může být jen ten, kdo už něco takového úspěšně absolvoval (a to jen pro ten absolvovaný případ, ne pro to, že to dokáže podruhé zas).

Když to mám podat úplně po lopatě, tak ta "vznešenost" byla myšlena v uvozovkách a týkala se těch řečí (kterých ti taky nakroutím za korunu kornout), nikoli činů.

Protože u Tebe je to, jestli se nemýlím, pořád v rovině těch řečí (a přeju Ti, aby to tak zůstalo i nadále).

Říct, že BY se postaral a že BY to určitě zvládnul, to není takový problém. Problém může nastat v momentě, kdy to opravdu zvládat dlouhodobě MUSÍ (a třeba vedle toho běžný chod své domácnosti a práci), a sám je z toho na pokraji svých sil a někdy až za ním..

Řeči o nějaké jistotě považuju v tomto kontextu tak trochu za plané tlachání. Poctivě je možné maximálně říct, že by se člověk rád postaral, bude-li to potřeba, a že je na to ochoten vynaložit maximum svých sil. Ale to má k jistotě pořád ještě dost daleko.