Přidat odpověď

Loro,
no ono je to takové posunuté dneska....dřív bylo běžné, že v osmnácti byla dívka "zralá žena" a ve čtyřiadvaceti už byla "stará panna", ve čtyřiceti prostě "babička"....dneska je v osmnácti "ještě dítě, které je třeba chránit", ve třiceti "akorát na první dítě" a v šedesáti "na babičku ještě mladá"....
Já jsem konzerva, mám to v sobě spíš v tom starším provedení, i když většina lidí kolem mě už jede v tom novém....považuju to za celkem přirozený vývoj, vývoji se nebráním a jak to mají ostatní moc neřeším, ale výhybku v sobě přehodit neumím .
Takže já fakt necítím potřebu osmnáctileté chránit, pokud jsou dost staří na to, aby volili nebo aby mohli dostávat výjimečné tresty.

Jo a to o těch babičkách, tam jsem si samozřejmě vědoma, že je to hodně osobní a u každého jiné, však jsem jen psala, proč to tak mám já....Můj stejně starý manžel se stejně starými rodiči má ještě obě své babičky a rodiče v plné síle. Jenže já mám holt genetické předpoklady jiné, takže vycházím z toho, že v šedesáti už tu prostě být nemusím a protože jsem své matce podobná v mnoha ohledech téměř dokonale, nemám důvod si myslet, že by to zrovna v tomto mělo být jinak . A zatímco většina mých vrstevníků z mého okolí si teď pořizuje první či druhé dítě a užívají si svá miminka, tak já se fakt cítím na miminko strašně stará a naplno si užívám děti školního věku a pokud myslím ve vztahu k sobě na mimčo, tak už jen v rovině, jestli budu babička hlídací nebo ne....

Rozhodně si ale nemyslím, že někdo jiný je v tomto věku na miminko starý, naopak, u mnohých je opravdu vidět, že teď je to akorát....ale stejně tak mi přijde divné považovat všechny osmnáctileté za "děti, které je potřeba chránit před následky jejich nerozvážných rozhodnutí" a tedy upírat jim právo v tom věku podstoupit takový zákrok....