Přidat odpověď

Xantipo,
však jo, je spousta, co to dokáže v pohodě (a těch faktorů je hodně, třeba když začali později, nekouřili moc dlouho, nejsou tak náchylní k závislostem, pracují venku nebo manuálně, baví je sport, pohyb....).
Problém je právě u těch, co začali hodně brzy. Tam jde o to, že ty děti to tají a když to zjistíš, už bývají závislé....takže v době kdy už jsou dospělí a chtějí přestat, tak kouří už třeba deset, dvacet let....a ono to najednou přestat nejde....
A léčí se právě kuřáci po 30 a více letech kouření, protože právě oni mají ty problémy, které mají...do té doby problém nemají, takže pokud není společenský tlak, nemají ani důvod se pokoušet...

Ano, učitelé řvou, protože víc dělat nemohou. Mohou postihovat kouření na půdě školy, ale mimo je to věc pouze rodičů (a správních orgánů) a tam ten problém prostě je....

Ani alkoholikem se v dětském věku nestaneš tak rychle a tak snadno jako kuřákem, protože k cigaretám se dá dostat poměrně snadno a kouřit se dá dost skrytě....

Vůbec nevím, jak to řešit, ale u nás funguje, že kuřák před dětmi dává zřetelně najevo, že své kouření cítí jako velký problém....na mě a na ségru ještě působilo i to, že se doma kouřilo a nám vadil ten smrad, takže jsme měli ke kouření odpor tak jako tak, ale pomohlo i to, když si maminka stěžovala, jak to leze do peněz, jak vlastně kouřit nechce, ale nedokáže přestat. No a naše děti zase mají totéž od tatínka. Od začátu jim to stavíme jako nemoc, ze které jsme oba nešťastní, jako problém, který nemá snadné řešení, navíc já vím, jak to vypadalo, když muž párkrát kvůli nemoci přestal (nebyl schopný pracovat, soustředit se, přitom to bylo už několik týdnů bez kouření, takže to nebyl absťák, a protže on je a vždy byl hlavním zdrojem příjmů, bylo to dost zásadní, byl hodně nervózní, připadalo mi to jako několikatýdenní PMS, do toho pokusy to zmírnit náplastma nebo žvýkačkama, které končily silnou alergickou reakcí a zhoršovaly i tak dost narušenou psychiku....).

A stejné je to s obézními, někdo zhubne snadno, někdo se může na hlavu stavět a má smůlu, opět narušení psychiky a do toho pohrdání od okolí....a nikoho nezajímá, jestli problém vznikl v důsledku hormonálních změn, špatného stravování v dětství (takže opět zodpovědnost rodičů a nemožnost to ovlivnit), genetickou zátěží, kombinací všeho.....

Zatímco když se dospělý, byť osmnáctiletý, člověk rozhodne, že nechce mít děti....no tak je nebude mít....a co? Psychické problémy? Možná ano, tak je bude muset řešit stejně, jako je musí řešit ti kuřáci nebo tlouštíci, kteří ale většinou za své psychické problémy způsobené závislostí nebo obezitou plně zodpovědní nejsou (protože buď za sebe ani nerozhodovali nebo v době, kdy zdaleka nebyli dospělí)....a následné zdravotní problémy (nemožnost mít dítě) budou řešit taktéž podobně.....buď se smíří se situací nebo udělají všechno proto, aby stav změnili. A řešení existuje.....jen u někoho to půjde snáz, u někoho hůř a u někoho vůbec .