Přidat odpověď

Velbloudí kytko, bydlíme v řadovce skoro dva roky a jsem nadšená. Byla jsem městský člověk, nikdy jsem nebydlela v domě a ani mě to nelákalo, ale život tomu tak chtěl. A to že je to vlastně byt se zahradou, mi absolutně vyhovuje. Jsem těsně za hranicí Prahy, ale přesto v přírodě. Tzn. večer po práci si mohu sednout na zahradu, mohu si utrhnout jahodu, malinu, o víkendu něco ugrilujeme, syn lítá venku s klukama a já se nebojím, v zimě si pro pohodu zatopíme v krbových kamnech. Tohle bych v paneláku neměla a na byt s terasou zase nebylo dost peněz. Takže tohle byla jedna z variant a zatím se jeví velmi povedená K tomu, provoz domu není nákladný, na úklid to také není náročné. Nejsme krajní řadovka, ale na zahradě máme nářaďový domek, v plotu branku, třeba s popelnicí na bioodpad je to pár kroků, které mě nezabijí Sousedy máme skvělé, občas někdo na můj vkus zahrádku seká moc dlouho, ale to se dá vydržet. Jinak i na té malé zahradě, kterou máme, jsme se sakra nadřeli a i teď potřebuje údržbu, pokud tam nechci jen trvalky v záhonech s mulčovací kůrou. Ale já nejsem ochotná trávit X hodin rýpaním v záhoně, takže mi velikost zahrady plně vyhovuje. Moje nadšení samozřejmě je umocněné tím, že moje dítě má v místě školu, protože jinak s mladšími dětmi je situace kritická, ale to je všude kolem Prahy. A ještě jedna věc: když jsem bydlela v Praze, o komunální politiku jsem se nezajímala. Teď už ano, začínám aktivně v obci působit