Přidat odpověď

Jasně že každý to má jinak, samozřejmě si neumím představit, že bych byla popáté těhotná, když se mi nedaří ani druhé těhotenství, je to prostě něco, co jsem nezažila, ale v okolí vidím příklady dětí, které byly nadplán a rodiny to zvládají a už by je nedaly za nic na světě já nevím, ale jednou ho máš v břiše, je prostě TVOJE, neumím si představit, že bych se mohla miminka vzdát, že bych mu nedala šanci na život, když už mu tluče srdíčko.. byla jsem tak trochu před tím rozhodnutím, doktor mě nutil jít na odběr plodové vody (kde je riziko potratu), protože bylo podezření, že mimi má downův syndrom, nešla jsem na odběr, protože jsem se tak bála, že potratím, že jsem si radši chtěla nechat i postižené dítě. Stejně i kdyby se zjistilo, že je postižené, tak bych nešla na potrat, já bych to prostě nedokázala. A celé těhotenství jsem žila s tím, že možná má downův syndrom a i tak jsem ho milovala..