Přidat odpověď

Vidím, že se tu diskutuje délka léčby a dávkování penicilinem při angíně, tak se taky přiživím s dotazem. Proč spousta lékařů léčí angínu Ospenem pouze 7 dní a ještě v dávkování po 8 hodinách, když z mnoha zdrojů jsem slyšela, že léčba by měla být 10 denní a nejlépe po 6 hodinách? Mám vlastní zkušenost, kdy před rokem na jaře dostal syn poprvé v životě angínu:vysoké horečky (40 st) 3 dny, zvracení, bolest hlavy, nohou, únava, nikoliv vsak bolest v krku, takže jsem to cca 3 dny považovala za virózu a dostali jsme se k dr. az po 3 dnech neklesajících horecek, kdy uz byla diagnostikována hnisavá angína, nasazen Ospen (myslím že 400) na 7 dní po 8 hod - zabral ihned, po dobrání bylo dítě OK (výtěr ani jiné vyšetření nebylo po skončení léčby děláno, dítě se jevilo zdravě, takže jsem nad způsobem léčby nijak nebádala). Od té doby byl syn víceméně zdravý až cca za 3/4 roku (letos v lednu)poté přišla jednoho večera malá bolest v krku, vzhledem k tomu, ze bylo před víkendem, nečekala jsem na nic (bála jsem se opět vysokých horeček) a další den ráno naběhla s ním k dr. - byla diagnostikována začínající angína, prý v úplném počátku, dr. skoro váhala, zda antibiotika nasadit, či ne, ale nakonec dala Ospen (myslím, že to byl opět 400) na 7 dní, již po druhé dávce došlo k výraznému zlepšení, po dobrání se dítě jevilo zdravě, ovšem přesně 24 hod po dobrání poslední dávky se angína vrátila s rychlým nástupem velké bolesti v krku, nemoznosti polykat i mluvit,zvracením, horečky atd., že jsme tehdy skončili na pohotovosti (byl víkend a my 100 km od domova) a dostali Klacid na 10 dní. Po dobrání se syn jevil OK, výtěr z krku dělán nebyl. V následujících měsících se sice syn jevil relativne zdrave, ale zdál se mi unavený, každou chvíli chytil nějakou, byť mírnou, virózu, což u něj nebývalo zvykem, ale hlavně byl podezřele hodný, klidný, zkrátka nebyl to on (za normálních okolností je extrémě divoký, zlobivý, neposlušný, nevydrží vteřinu v klidu ani u jakékoliv poklidné činnosti....a teď najednou byl schopen si dlouhou dobu malovat, něco skládat nebo dokonce ležet a poslouchat mluvené slovo- pohádku na CD). Na jednu stranu jsem si ríkala, ze treba se konecne uklidnil a dostává rozum (v 5 letech by uz na to mel nárok), na druhou stranu me to jeho poklidné chování delalo vrásky, zda mu neco není...Skoro jsem zamýšlela navštívit dr, ale co bych jí řekla?...Ze zlobivé dítě najednou málo zlobí, at ho vyšetří? To bych asi dostala žádanku do Bohnic já... Nicméně po pár měsících (duben) měl syn jakýsi náběh na angínu, kdy sice příznaky (bolest v krku,teplota, rudo v krku, zvracení)po třech dne přešly, takže když jsme se dostali k dr., tak už byl de fakto Ok, jen mírně zvýšené CRP + leukocyty, což svědčilo o prodělaném zánětu. Byl konečně udělán výter a ve výsledku sice převažovala běžná fléra, ale v malém množství přítomen i Streptococcus pyogenes - ponecháno bez léčby s kontrolním výterem za týden, kdy byl zjištěn (zcela uz bez jakýhkoliv dalsích příznaků) masivně Strept. pyogenes. Nasazen Ospen 600 na 10 dní po 8 hod a následne byl výtěr v pořádku. Od té doby je dítě zdravé a hlavně opět je to zase ON - tj. divoký, zlobivý, temperamentní, neposlušný kluk, který je stále v pohybu a nevydrží chvilku v klidu. Ne že by mi ta jeho divokost vyhovovala, ale ted vidím, že ta zmena jeho chování evidentne souvisela s jeho zdravotním stavem, skoro mám pocit, ze proste v té zimě nebyla ta angína pořádně doléčena (ten první Ospen evidentne nezabral a vrazdit Streptokoka Klacidem, kdyz je citlivý na peniciliny, je celkem zverstvo) a možná byl nosičem Streptokoka až do toho dubna, kdy se při nějakém oslabení projevil nebo se to podporilo další infekcí Streptokoka (krátce predtím dojedl ve skolce polévku po holcicce, která další den odpadla s angínou) a teprve az ty mega dávky penicilinu po dobu 10 dní ho opravdu vyléčily...Každopádně at je to tak ci jinak,teprve po pořádném přeléčení Streptokoka se mu rázem zase vrátila veskerá vitalita a energie a teprve tehdy jsem mela pocit, ze je zase opravdu zdravý. A faktem je, ze u naseho syna, je jeho chování opravdu spolehlivé meřítko aktuálního zdravotního stavu, jakákoliv nemoc ci jiný diskonfort se vždy hlásí prvně tím, že mladý přestane zlobit a je rázem klidné, rozumné a vzorné dítě (takto to bylo např . 2 dny před vypuknutím neštovit...díte, které kazdý den málem zbořilo skolku a ucitelky šílely z jeho divočení a já ho nemohla odpoledne odchytit v satně a dostat domů, tak najednou po dva dny se odpoledne samo prevléklo a způsobně, za ruku slo se mnou ze školky...večer toho druhého dne se tehdy osypal). Pardon za délku příspěvku, celé tohle zamyšlení mi jen nabízí otázku, proč běžně dávají lékaři při angíně Ospen jen na týden, když se často stane, že to k přeléčení nestačí a jsou z toho další větší či menší komplikace? Nejsem příznivec zbytečného braní antibiotik, ale není lepší brát jedny antibiotika v dostatečné dávce a po dostatečnou dobu než následné přeléčování dalšími antibiotiky ?