Přidat odpověď

No tak záleží za jakou pracovní dobu to je plat (ne všude se pracuje opravdu jen 8 hodin) a já to celkově poměřuju pracovními podmínkami, protože pracuji za míň, ale pracuju opravdu jen 8 hodin, nikdo po mně přesčasy nechce, nikdo na mě neřve, nikdo mě nebuzeruje, máme výhody, o kterých se mi v soukromém sektoru jen zdálo (třeba hlídané parkování kol, aut, stravenky, nutnost přes prázdniny si vybrat 14 dní dovolené, v podstatě bez problému OČR). Navíc mi vyšli vstříc s úpravou pracovní doby kvůli malým dětem... Netvrdím, že tady na tom místě zůstanu celý život, ale momentálně při péči o malé děti jsem vděčná, že mám takovou práci jakou mám a mít nebo nemít peníze, které mám... tak není o čem přemýšlet Kdybych takovouhle práci neměla, tak jsem více méně jistě na pracáku a nebo žena pečující o dvě děti do 15 let doma.
A teda taky si myslím, že určitě svou roli hraje i to, v jakém oboru ta práce je Za pár let se budu chtít vrátit k oboru, ve kterém mám praxi - ať už zkusit soukromničit nebo najít zaměstnavatele, kde se budu věnovat tomu v čem si opravdu myslím, že jsem dobrá.