Přidat odpověď

před dvěma lety jsme se přestěhovali, v domě jsou super lidi, kromě jedné důchodkyně. vždy jsem se k ní chovala slušně, přestože jí nemusím. nabídla mi po čase tykání, bylo mi hloupé to odmítnout, tak jsem souhlasila. je děsně otravná, neustále na druhé hází špínu kvůli maličkostem a když se jedná o něco zásadního, tak nic. včera se mi ale podařilo dokonale vypěnit. měla jsem u sebe pár členů rodiny, řešili jsme nepříjemnou záležitost- pohřeb. paní sousedka na mě zvonila a čtvrt hodiny se mnou mezi dveřmi řešila, že jí nejde tv, že asi nejde anténa řekla jsem jí, že nám tv jde a snažila jsem se ukončit rozhovor a zavřít dveře. po dlouhé námaze se zadařilo. po několika hodinách mě odchytla u domu a začalo to nanovo. že prý pozve známého na opravu, ale že se budeme muset složit, že nám na to pán nemůže dát doklad. když jsme v minulosti chtěli my pozvat řemeslníky na menší opravy, abychom se složili a práce nebyla písemně doložená, byla striktně proti tomu. tak jsem jí to připomněla a dodala jsem, že je vždy všechno jinak, podle toho, jak se jí to hodí. už jsem fakt nemohla. zareagovala na to tak, že si klidně můžeme zase vykat a odešla. teď mám smíšené pocity. vím, že jsem byla unavená, že mám teď hodně stres, že bych to jinak neřekla, ale na druhou stranu si za tím stojím a klidně bychom spolu mluvit nemusely vůbec, alespoň bych měla klid a nemusela se neustále zdržovat rozhovory o ničem. až jí potkám, budu se buď muset omluvit nebo ji ignorovat. jak byste se zachovaly vy? omlouvám se za příběh s detaily, snad jste dočetly až do konce