Vejce, ani bych neignorovala, ani se neomlouvala (není naprosto za co se omlouvat). S úsměvem bych pozdravila a šla dál, případně bych si rozmyslela, zda si opravdu s paní nebudu raději vykata a pokud bych měla pocit, že je to pro mě příjemnější, tak bych jí v dalším rozhovoru (pokud ona nějaký začne, já sama bych ji jako první jen zdravila, hovor nezačínala) klidně vykala.
A myslím, že paní sousedka je vhodná kandidátka na striktní dodržování pravidel asertiviního vedení hovoru, klidně, s úsměvem, ale neoblomě