Přidat odpověď

Žženo, tak ono vyhazování je prakticky jen hrozba. Těch vyhozených věcí je minimum a převážně něčím mrsknu tehdy, když se o to neskutečně poperou nebo tak. ALE jako hrozba to funguje, to už mi totiž jde pomalu pára z uší a oni vědí, ŽE JSEM TOHO schopná. Zabavení - ano ano, naposledy Play Doh...zašlapali neodstranitelně do koberce...to je už vedle dílny celkem dlouho. Vrátím ho tehdy, až JÁ budu připravená na další zničený kus (na tu eventualitu, že to zase přijde). Prozatím jsme zakoupila velké modelovací podložky, takže doba vrácení se zřejmě blíží . Takže - vtip je v tom, že oni vědí, že v mém vytočeném stavu existuje reálná možnost zabavení/vyhození. A nemusí k tomu dojít nijak často. Stačí jedna dvě věci a jak pak stačí připomenout. Navíc - pokud je hračka celý den pohozená na zemi, asi není nutná, potřebná nebo tak. Ty co je hodně baví obvykle pohozené nenechávají (nebo jen omezenou dobu) - ještě by jí čapnul sourozenec a byla by v tahu tak jako tak .