Přidat odpověď

Kdysi dávno jsem četla článek o finském školství a dneska jsem na něco podobného narazila v Britských listech. Část článku si dovolím zkopírovat :

Vnímání učitelského povolání jako nezávislé, tvůrčí a prestižní profese.
Pedagogické studium ve stylu „učitelství jako poslání“, vedené v duchu pedagogického výzkumu i praktické zkušenosti.
Fakultní školy včetně středního stupně, podobně jako fakultní nemocnice v Čechách.
Neselektivní školní systém.
Školní lékař, obědy a doprava do školy autobusy z vesnic zdarma do ukončení střední školy.
Začátek školní docházky ve 7. letech na bázi - nač ten spěch, uč se, když jsi na učení zralý.
Důraz na herní a tvůrčí aktivity, zejména na prvním stupni ZŠ.
Začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do normálních škol.
Důraz na včasné odhalení případných potíží s učením, před tím, než se objeví problém.
Pedagogický tým zaměřený na speciální pedagogiku v každé škole.
Individuální přístup k dětem s vadami učení, či dětem s jazykovou bariérou.
Důraz na navázání osobního a dlouhotrvajícího vztahu mezi pedagogem a dítětem.
Zásada číslo 1: Udělej VŠE, co je potřeba, aby dítě uspělo, i za cenu práce navíc.
Minimum domácích úkolů.
NEexistující selekce, srovnávání či rozdělování dětí podle akademických dovedností v jakémkoliv věku.
NEexistence státních, srovnávacích, plošných testů, kromě jedné zkoušky v posledním ročníku střední školy.
Referenční, nikoliv direktivní osnovy, umožnující velkou míru svobody učitele při výběru co a jak učit.
Podpora spolupráce, kreativity a inovativního přístupu učitelů k výuce.
Méně přímé výuky, více práce s osnovami a přípravy na výuku.
Formativní hodnocení žáků, zahrnující jejich přístup ke studiu a chování.
Finská maturita – ylioppilastutkinto - je (kromě jazyků) jednoúrovňová, kde dobré výsledky dílčích zkoušek mohou kompenzovat nezvládnutí jedné dílčí zkoušky, profilové předměty jsou zkoušeny formou psané eseje, hodnoceny školou a kontrolovány státem.
Decentralizovaný systém zřizovatelů škol zcela přenesen na lokální magistráty.
Odbory vzdělávání od ministerstva po obecní úřady vedeny pedagogy a ne profesionálními politiky, či laiky.
14% nekvalifikovaných učitelů. (2005)
=

Prestiž (ne odměna) učitelské profese srovnatelná s lékaři
Nejméně času (dětí i učitelů) stráveného sezením ve třídě a naproti tomu nejlepší studijní dovednosti na světě
o 30% levnější náklady na vzdělání jednoho žáka než v USA, €5,200 na studenta (2006)

http://www.blisty.cz/art/64354.html