Přidat odpověď

Medu tančící - díky..

Jedu se naposledy v tomto z životů rozloučit se Sisi, naposledy ji vezmu za ruku.. Chci, aby věděla, že ji tady vždy bude mít někdo rád, i když tu už nebude.. musím teď, za týden by mohlo být pozdě, snad ji ještě stihnu živou... také chci po ní poslat vzkazy na druhou stranu (ne, ještě nejsem blázen, prostě chci)

Moc jsem toho viděla, nejde ani tak o mou nejbližší rodinu - tam si jen nedělám žádné iluze. Jen jsem toho prostě moc viděla, všímala si a moc intenzivně to vnímám. Zkuste si někdy udělat střih - dnešní obětavé maminky s dětmi - a pak stará opuštěná paní.. nebo jiná, bezmocná, ležící v charitě.. i ty měly děti a opečovávaly je, rozdaly se.. takže jim potomu už na péči o sebe nezbylo.. každý den přináší nový příběh, každý den vidím více. Zkuste se také dívat dál, než k vlastnímu prahu, nikdo neví, co se kdy přihodí..