Přidat odpověď

Pracuji z domova, ale až od doby, kdy poslední dítě šlo do školky. Skloubit s celodenní péčí o děti si to neumím představit. Jinak si normálně stanovuji pracovní dobu a tu na 100% dodržuji. Jako bych šla do práce. Ráno vstávám s dětmi, odvedu nejmladší do školy, pokud to je zrovna na mě a tak nejpozději v 8 zasedám k PC. Do "práce" se převlíkám jako bych do práce opravdu šla. V pyžamu bych snad ani nemohla pracovat . To je naučené, prostě zvyk, to jsem si vypěstovala záměrně. Mám výhodu, že nemusím vařit, chodím si do jídelny pro obědy. Výdejní doba 11.00-11.15, další pevný bod dne. Domácností se nerozptyluju, prostě nevidím, neslyším a po zkušenostech z prvního roku ani nic kromě práce nezařizuji!!! Cca v 15.30 mi končí "pracovní doba", odcházím pro dítě do družiny, po návratu se převlékám do domácího a už nepracuji. Trvalo mi tak asi rok, než jsem se k tomu dopracovala, to jsem přes den zařizovala kdeco a pak dělala po večerech. Brr, nikdy více.
Občas je doma nějaké nemocné dítě, to ví, že nesmí rušit, když "je maminka v práci". Víceméně to dodržují.