mám děti tři a jen nejstarší takhle poslouchal, on byl zlaté mimi i batole
prostřední má ADHD ta byla takový malý satánek, řev a válení se byly na denním pořádku a uposlechnutí čehokoliv byl můj sen ještě ve třech letech
nejmladší je svéráz, ale občas, jakž takž hlavní věci poslouchá - sou mu ale už dva.. neposlouchání u ročního mimi_batolete považuju za zcela normální jev, divný jsou spíš ty, co poslouchají - jako netvrdím, že tomu nerozumí, to oni rozumí a někdy moc dobře.. ale prostě ta zvědavost je silnější, než ten příkaz, rozkaz, zákaz, pokyn od rodiče
nejmladší poslechne např že s odrážedlem nevjede do silnice, že stojí na chodníku a nejde do silnice - ale auta se bojí.. jinak kolem roku, co bylo na stole, to letělo, neměli a zatím ještě stále nemáme ubrusy, sice už to není na denním pořádku, ale pokud ho rovnou nestrhne, určitě se mu podaří během dne ho polít ať už úmyslně nebo nechtíc...