Přidat odpověď

nedělám ve státní správě, ale to je jedno. Předtím jsem studovala ekonomiku, což jsem ovšem nedostudovala (taky dálkově, ale prostě jsem matematický tuponek a nešlo mi to, navíc jsem dostatečně neadorovala Samuelsona na němž tak trval vyučující).

Jestli je soc. práce lehký obor - nevím, mě to bavilo, ale prý jsme v porovnání s jinými školami tohoto druhu byli docela nadstandardně zabezpečeni skripty a schopnými vyučujícími (UPOL), třeba v Hradci prý skripta žádná neměli, museli si lovit v knihovnách a tak. My jsme měli slušný rozvrh (pátky a soboty cca 1x3 týdny), docela hodně písemných úkolů - na zápočty, zkoušky spíš ústní teda, některé byly písemné (z psychologického bloku). Jaká byla úspěšnost studia u nás - docela vysoká, z 35 má Bc. 18 (dvě dámy červený) a ještě asi 8 lidí se chystá v lednu. Věkově tam byli lidi od 25 do 55, pár mladších holek co mělo původně Dis. protože to dříve stačilo a teď už musí mít Bc., víc starších ženských z praxe, pár nás tam bylo mimo obor, dva chlapi taky z praxe. Ti z praxe říkali, že studium jim přínosem bylo nejvíc asi požadovanou praxí (každý semestr 40 hodin, pokaždé v jiném typu zařízení), takže si rozšířili obzory. Ale jako Freudova teorie je sice fajn, i znát něco o zakladatelích (zakladatelkách) SP, nicméně to tak úplně nevyužiješ v kontaktu s klienty sociální práce.