Přidat odpověď

Ziju skoro pul stoleti v jine zemi a ucim jazyk teto zeme jako druhy jazyk. Souhlasim s tebou, ze cestina je krasna rec. Uvedomuju si to periodicky vzdycky, kdyz mne neco "rani primo do srdce": Vetsinu literatury v jakemkoli jazyce cteme stylem, ze cteme mezi radky - chapeme plno veci, ktere nejsou popsany, ale my proste vime, ze neco TAK JE. Jestlize cteme spatny preklad, tohle tam chybi - prekladatel nema schopnost pouzivat vyrazy, ktere jsou k tomu zapotrebi. Ale jestlize sami jazyk originalu neovladame, mame stejny problem.

Cestina ma k tomu cteni mezi radky jeste jednu vyhodu. Generacemi vytribena schopnost neco vyjadrit, aniz bychom pouzily vyrazu a vet, ktere to jasne rikaji (nemyslim obrazne se vyjadrovat, ale prave prenes ten pocit bez mnoha slov, coz dava i moznost zaprit to, co clovek vlastne rekl, a odvolavat se na slova, ktera pouzil, a ktera to nerikaji. Je to slozite popsat, ale my Cesi to mame v krvi.

Ze to pisu zrovna sem - to je proto, ze by se to dalo prirovnat tomu hledani smyslu v basnich (=rozbor). Co tim chtel vlastne basnik rict.
To v diteti pestujeme dialogem s nim, uci se to automaticky, aniz by si toho bylo vedomo. Ale jedine tehdy, kdyz je tomu vystaveno okolik, na to rozbory basni a umeni nestaci.