Přidat odpověď

Já teda čtenářský deník chápu a vědomě jsem ho využívala. Psala jsem si podrobné zápisky, poznamenávala jsem si i úryvky nebo odkazy na místa, co mne obzvlášť zasáhla.
Psala jsem si to tak, abych byla schopná i po delší době ten obsah zrekonstruovat co nejkomplexněji, včetně z mého pohledu důležitých vedlejších linií děje apod., ne jen nástřel "bylo to o klukovi, co rád hrál fotbal. Kniha si mi líbila".
Ale dělala jsem to pro sebe, protože jsem cítila že "tahle knížka je tak dobrá, že bych si ji ráda pořádně "uložila a zdokumentovala" (ani před patnácti lety jsem neměla pocit, že vše, co si přečtu, si budu pamatovat na věčné časy ), takže motivace úplně jiná, než odškrtnout si splněný úkol do školy.