Přidat odpověď

K otázce samotné: Dodnes si pamatuji, jak jsem byla znechucená, když v učebnici literatury byla na jedné straně báseň od Nezvala a na druhé Nezval sám vykládal, jak a proč ji napsal zrovna takhle. Účelem básně je působit na čtenářovu obrazotvornost, ne na jeho logické myšlení, pokud nejde o nějakou hříčku. Mně jako čtenáři je jedno, jestli básník u psaní masturboval nebo krájel maso na guláš. Důležitý je výsledek a to, jaký z něj mám pocit. Takže rozborem básní umělecké cítění podle mne spíš degeneruje než narůstá.
Za důležité pokládám znalost historického kontextu, např. nedávno jsem synovi vysvětlovala, proč je Babička od Boženy Němcové důležitá kniha, i když je to z dnešního pohledu nudný čtení o starý bábě na venkově.