Žluťásku,
máš pravdu, i s těmi hudebníky. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, i kdyby měl načtenou veškerou teorii dvě stě let zpátky.
Pak přijdou zebry k vodě rzivé
až pruhy šrámů zalžou živé
ty rány krutě černobílé
ne dřív
než tehdy poprvéPak mezi klouby stepní trávy
vpleť dlaně jako loňské zprávy
pro hluché němé tiché dítě
co v tobě dříme
nevidí tě
A pak, ne dřív než zemřu zcela
v modlitbě, abych neviděla
se písku prachu dotknou tlapy
šelmy co sžírá
smutný chlapy
Pak přijdou ženy z Nairobi
zjizvenou tváří popřít noc
pak baobaby jako hroby
vejdou mi vrásou
do krveJá třeba tohle rozebrat neumím... ale umím to napsat.