Přidat odpověď

Žluťásku,

to s tou knihovnou je jistě skvělej DOPLŇUJÍCÍ přístup, ale kámen úrazu vidím v tom, že "půjč si tady úplně co chceš" může člověka literaturou nepolíbeného úplně vykolejit, protože nebude tušit, NA CO by se měl zaměřit (a půjčí si třeba nějakej brak, ze kterého budou učiteli vstávat všechny sporé vlasy na hlavě).

Přístup "přečti si doma Jiráska, napiš rozbor jeho díla do čtenářskýho deníku a na konci měsíce mi to přines na oznámkování." je mimořádně pitomý a doufám, že jsem nenapsala nic, co by mohlo i jen vzdáleně připomínat, že ho podporuju.

Pro mě je nemyslitelné, aby si učitel v hodině, kdy má UČIT, četl, byť by to stokrát obohatilo jeho vzdělání, protože on je tam v té chvíli od toho, aby obohacoval vzdělání SVÝCH ŽÁKŮ. A má jim i o tom Jiráskovi povykládat tak, aby si o něm mysleli něco víc, než že to byl jen nudný strejda, co psal ty sáhodlouhé popisy.

Takže se určitě shodneme v tom, že čtenářství v dětech je třeba podpořit, ale podle mého názoru to nelze udělat tak, že je ponechám zcela na pospas tomu, co už (ne)vědí, usnadním si práci a nechám je v hodině číst knížku. Ta hodina by měla být o tom, že jim tu knížku a autora co možná nejpoutavěji přiblížím, a knížku nechť si přečtou doma.