Přidat odpověď

Byl tři měsíce pryč a vám bylo fajn... To mluví za hodně...
Řeknu Ti to podle sebe. Moc jsem chtěla odejít, doma dusno, nějaké to násilí, ač vydělal, nechtěl nic moc investovat (hlavně ne do syna), takže jsem byla ráda, že jsem mohla odejít. Ale i přesto jsem si to po čase - jak to říct - vyčítala? Přemýšlela jsem, jestli to bylo fakt tak zlé, jestli jsem neublížila synovi a tak.
A jednoho dne to přišlo. Tíha pryč a to bylo důležité. Jasně, člověk se musí víc ohánět, ale ten klid doma...žádné bojůvky, žádné nevyřčené výčitky - nic.
Nu a potom jestli se Ti zadaří normální partner, tak jen koukáš, že jsi to všechno mohla vydržet a CO všechno sis nechala líbit...
Držím palce v rozhodování...