Mám dvě malé děti a bydlíme na kraji velkého parku, kde se to psy bez vodítek a náhubků jenom hemží. Majitelé psů si kdesi v dálce povídají a psi se bez kontroly řítí parkem. Teď mi poraďte, jak mám dítěti, které sotva stojí a chodí, vysvětlit, že musí zůstat stát, nemávat rukama a nekřičet, když se na něj taková štěkající smečka valí. Zkusili jste někdy vytknout majitelům psů, že je to nepřípustné a nebezpečné. Okamžitě se do vás pustí, že nesnášíte psy a budou vás přesvědčovat, že ti drobečkové nikoho nepokoušou. To možná asi ne, ale rozhodně to dítě povalí na asfaltový chodník, o který si dítě rozrazí hlavu, nebo přinejmenším pořádně narazí a vy na zbytek dne skončíte u lékaře a na rentgenu. Moje dítě to stálo dva náplasťové stehy nad obočím a pořádný šok, protože se pes přiřítil ze zadu, odkud jsem to opravdu nečekala. Musím říct, že mě tento článek pořádně rozčílil. To je pro naši společnost typické. Místo toho, aby někdo pořádně dohlédl na majitele psů, vymyslí se školení pro případné oběti pokousání, aby se tomu předešlo. To je snad nesmysl. Nemělo by se spíš začít u pejskařů?
Předchozí